Sophia Lowell: Glee - Studenská výměna (Foreign Exchange)

"To, že jste součástí něčeho výjimečného, neznamená, že jste výjimeční. Něco je Výjimečné, protože jste toho součástí." (Seriál Glee)

Rok vydání: 2009

Nakladatelství: Albatros Media - CooBoo

Anotace

Dovedete si představit Rachel Berryovou v baretu? Na McKinleyovu střední se v rámci multikulturního týdne chystá návštěva francouzského Glee klubu - ó la la! Kurt díky tomu získá sebevědomí, Finn se zblázní do nové holky a Puck si uvědomí, že spousta věcí se může "ztratit v překladu".

Můj názor

Tento druhý díl byl rozhodně lepší než ten první. Tady to ve mě dokonce už vyvolávalo nějaké ty emoce. Hlavně napětí. V knize je totiž jeden Francouz jménem Jean-Paul, který je pořád otrávený a nepříjemný. A vy pořád jen čekáte, až se konečně dozvíte, co s ním tedy vlastně je. Nějaké náznaky jsou až ke konci knihy, takže jste neustále v napětí.

Dalším oříškem je Celeste. Nejdřív velice flirtuje s Finnem a pak po jedné puse ho odkopne? Proč? I tohle se dozvíte až na konci knihy a já vám to překvapení kazit nebudu! :P 

Mrzelo mě to, že jsem nevěděla, do které části seriálu mám knihu zařadit, abych věděla, čím měly postavy už tu čest projít. Porodila už Quinn? Seznámil se už Kurt s Blainem? Atd.

Velice mě potěšilo, že autorka udělala z Kurta chlapce uprostřed zájmů francouzských dívek. Je to totiž pravda: Evropanky geje zkrátka milují! Byla jsem ráda, že konečně stojí na Slunci Kurt a né Puck.

Je to jednoduchá kniha, která neublíží, ani neuškodí. Pro fanoušky Glee je rozhodně skvělá, pro ostatní je k ničemu.

Citáty

Žádné citáty z této knihy.

Doba čtení: 18. - 24.9.2015

Závěr

Závěr je tedy v podstatě stejný, jako u předchozí knihy (Glee- Jak to začalo). Pro fanoušky seriálu je to pěkná lehká odreagovačka. Je lepší než první díl, ale v blízké době se k tomu nehodlám vrátit.

Když bych si měla vybrat mezi seriálem a knihou, bez zaváhání volím seriál. Kniha je dobrá na dny, kdy se Vám stýská po seriálu, ale nechce se vám na něj dívat od začátku až dokonce. Zkrátka si přečtete jednu ze tří Glee-knih a vaše pocity, starosti a nálady jsou v rovnováze.

Vaše,

Betty Potter

Glee - Jak to začalo (The Beginning)

"To, co nás ničí, nejsou zmařené sny. Jsou to ty, které se neodvažujeme snít." (seriál Glee)

Seriál Glee

Glee je TV serial vysílaný na stanici TV Fox. Započal v roce 2009. Seriál má celkem 6 sérii. Děj se odehrává na McKinleyově střední, kde se děti z prváku a druháku chtějí více věnovat zpěvu a tak založí sbor včele s Panem učitelem Schuesterem.

Seriál je skvělý pro ty, kteří se občas cítí osaměle, tlustě, jako menšina nebo třeba hloupě. Seriál se totiž zabývá tím, jak člověk může z vrcholu spadnout na dno (třeba když otěhotní roztleskávačka s jedničkama) nebo naopak ze dna se vyhoupnout na hladinu (když se například gay konečně přizná ke své orientaci a nikdo z přátel ho nesoudí). Seriál jsem viděla mnohokrát, ale nepřestává mě bavit a vždy v něm najdu něco nového. Přináší mi dobrou náladu. Vřele ho doporučuji.

Rok vydání: 2009

Nakladatelství: Albatros Media- CooBoo

Autor

Vzhledem k tomu, že autorka není známá, tak dokonce ani databazeknih.cz o ní nemá žádné informace. Vím jen to, že na svém kontě má zatím jen tři knihy: Glee-Jak to začalo, Glee- Studentská výměna a Glee-Prázdniny na spadnutí.

Anotace

Každé velké vystoupení potřebuje zahřívací kolo - chcete vědět, co se dělo, než Glee převzal pan Schuester? Kdy si Rachel poprvé uvědomila, že Finn je víc než jen natvrdlý fotbalista? jak začal tajný románek Pucka a Quinn? A jak Glee fungovalo, než získalo pořádného vůdce?No upřímně, zrovna jim to neladilo...

Připravte si Zlaté hvězdy a šplouchy - je čas zjistit, co se stalo, než tahle úžasná show začala!

Můj názor

Kniha je jako jeden díl seriálu Glee. Pro mě, jako fanouška Glee, to byl skvělý návrat do chodeb McKinleyovy střední školy. Byla jsem ráda, že tam jsem, ale nemělo to v podstatě žádný šmrnc. Kniha nám nastínila, jak to asi vypadalo před začátkem Glee, ale upřímně, nebylo to nic extra. To, že lidi neměli rádi Rachel, víme už od začátku. Magický Rachelin zpěv, jenž učaroval Finna, to není nic originálního. Jediné, co mě z knihy skutečně bavilo, byl příběh Pucka a Quinn. Sledovat, jak se do sebe zamilovávají a vše drží v tajnosti, jo, to bylo zajímavé. Je jasné, že kdo nezná ani seriál, tahle kniha je pro něj špatná volba.

Citáty

Žádné citáty z této knihy.

Doba čtení: 13. - 18.9.2015

Závěr

Ti z vás, kdo jste se ještě nedostali k seriálu Glee, by jste si rozhodně měli udělat čas na shlédnutí alespoň prvního dílu. Nic víc, jen 40 minut a pak už je to na vás, jestli budete pokračovat, nebo ne.
Knihu jsem četla dvakrát a myslím, že se k ní stejně ještě někdy ve vzdálené budoucnosti vrátím, ale rozhodně jsou na světě lepší knihy, které stojí za to číst.

Děkuji za přečtení dalšího mého článku. 

Vaše,

Betty Potter

John Green: Příliš mnoho Kateřin (An Abundance of Katherines)

"Jsem opotřebované zázračné dítě."

Rok vydání:     2015

Vydání:         první

Nakladatelství: Knižní klub

Anotace

Když jste zázračné dítě, otvírá se před vámi zázračná budoucnost. Nebo ne? 

Colin Singleton právě maturoval, dostal kopačky od své devatenácté Kateřiny a má pocit, že jeho život skončil. Ještě že je tu jeho kamarád Hassan, který prostě žádné utápění v sebelítosti nepřipouští. Než se Colin stačí vzpamatovat, ocitne se na cestě bez cíle - a ta skončí v ospalé venkovské díře, vyznačující se jen dvěma pozoruhodnostmi: hrobem Rakousko-uherského arcivévody a dívkou Lindsey. Její zásluhou Colin začne pomalu chápat, že není nutné být mladistvým géniem, abyste změnili svět...

Autor

John Green- viz článek Papírová města (Paper towns) 

Můj názor

Začnu tím, čeho si okamžitě všimnete: Poznámky pod čarou! Proč, Greene, proč? Proč zkracuješ knihu neustálými poznámkami pod čarou?

Opravdu. Třetina knihy se skládá z neustálých poznámek pod čarou. První dvě byly v pohodě, ale další už se skoro nedaly snést. Špatný krok č. 1.

Další věc: Grafy! Většina lidí, co čte knihy, nemá v lásce matematiku. Což si zřejmě náš autor neuvědomil a v knize používal grafy na znázornění Colinových vztahů s Kateřinami. Ty grafy pro mě byly možná ještě větší otravnost, než poznámky pod čarou. Špatný krok č. 2.

Knížku jsem četla velmi povrchově. Nijak jsem se do ní nezamilovala a četla jsem ji jenom proto, abych měla komplet celého Greena přečteného. Skutečně mi to přišlo, jako obarvená kopie předchozích tří knih s tím rozdílem, že (SPOILER) tahle končí dobře. 

Ale samozřejmě tam byly i světlé chvíle a nápady. Tak třeba Colinův nejlepší arabský kamarád Hassan. Hassan, to je člověk, kterého by chtěl každý (poté, co ho pozná líp)za kamaráda. Má až neuvěřitelně optimistický pohled na svět a vše bere s humorem. Když jsem o něm četla, přemýšlela jsem často nad situací s uprchlíky. Kdyby každý uprchlík byl jako Hassan, máme po problému.

Nejlepší část z celé knihy bylo Colinovo vysvětlení, jak to bylo se všemi Kateřinami od začátku až do konce. Prostě třešnička na...koláčku (protože na dort tato kniha vážně nemá). Konečně se mi vyjasnila celá situace a byla jsem opravdu ráda, že to skončilo. I když ne na dlouho. Uvědomila jsem si totiž, že tohle je jedna z knížek, kterou si musíte přečíst alespoň dvakrát. Ne proto, že vás tak moc bavila, ale abyste její obsah pochopili správně.

Na závěr této kritiky musím říct, že Green umí vybrat svým postavám pěkná jména. Hazel, Colin, Margo... Člověk se těší nejen na další jeho knihu, ale na další zajímavá a neobvyklá jména a podvědomě doufá, že se tam objeví právě to jeho.

Citáty

"...je zbytečné dělat vestoje něco, co se dá stejně dobře dělat i vleže." (Colin)-Mluví o koupání a sprchování.

Co si Lindsey myslí o arabštině? "...zní to, jako by si mýval odkašlával."

"...staří lidé vypadají staří dokonce i na fotkách z mládí." (Colin)

"Knihy jsou experti na kopačky: Odložíš je a ony na tebe počkají celou věčnost; věnuj jim pozornost a ony ti to vždycky oplatí."(Colin)

"Aby člověk nebyl blbej sobec, asi musí občas dělat se svými kamarády i věci, do kterých se mu nechce. Ikdyž to může skončit smrtí divokého prasete." (Colin)

"Byl jsi milý mimoň dřív, než bylo v módě být milý mimoň." (Katherina XIX.)

Doba čtení: 6.- 13.9.2015

Závěr

Z Greenových knih se mi nejvíce líbily Hvězdy nám nepřály(článek je v pořadí) a Hledání Aljašky . Jsou to ty typy knih, kdy člověk prostě nemůže po jejich přečtení ihned začít číst nějakou jinou knihu. Musí se na nějakou dobu zadívat do zdi a přemýšlet, jestli vůbec bylo správné, aby se děj takhle udál, jestli si postavy zvolily správně a jak se teď změní náš život. Jo. Někdy je v pořádku se jednoduše zamilovat do knihy, ale pak se těžko přechází k jiné. Nemůžu se dočkat, až pro Vás stvořím článek o Hvězdy nám nepřály.

Pokud se Vám líbil článek, určitě zanechte komentář. Pokud se Vám nelíbil, nechte si to pro sebe. :D

Vaše Bookoholička,

Betty Potter

Stephenie Meyer: Krátký druhý život Bree Tannerové (The short second life of Bree Tanner)

" Koho jdeš lovit, je první rozhodnutí, které musíš udělat, ještě než ucítíš svou oběť."

Rok vydání:     2010

Vydání:         první

Nakladatelství: Egmont

Anotace

Bree Tannerová si život, který žila předtím, než získala dokonalé smysly, nadlidské reflexy, ohromnou sílu a neodolatelnou touhu po krvi, sotva pamatuje. Zato ví, že život, který žije s ostatními novorozenými upíry, má několik jistot a několik pravidel: hlídej si záda, nepřitahuj na sebe pozornost a hlavně to stihni domů do úsvitu, jinak zemřeš.

Bree získá mezi novorozenými nečekaného spojence a přítele v Diegovi, který se stejně jako ona snaží zjistit něco víc o jejich stvořitelce. Jakmile si oba uvědomí, že novorození jsou jen figurky v partii větší, než si vůbec dokázali představit, musí se Bree a Diego rozhodnout, na kterou stranu se postaví a komu budou věřit. Ale když je všechno, co víš o upírech, založeno na lži, jak poznáš pravdu?

Autorka

Stephenie je rozená Američanka. Vyrostla ve Phoenixu, ve státě Arizona, stejně jako hrdinka její knižní tetralogie Twillight saga, Bella Swannová. Než napsala Twillight sagu, chtěla jít na právnickou fakultu, ale pak se jí zdál sen o krásném třpytícím se upírovi co miluje lidskou dívku a hned změnila svůj obor. Díky Bohu, že to udělala, protože Twillight saga ji umožnila to, že už nikdy nemusí pracovat, vzhledem k obrovskému výdělku. :D Což asi stejně neudělá, ale ta možnost tu je. Pro zajímavost, Stephenie se ukázala ve filmové adaptaci Stmívání, Novém měsíci a myslím že i v Zatmění. Ale jen na chvilku. 

Můj názor


Víte, já patřím mezi ty lidi, kteří zkrátka mají rádi ságu Stmívání. Dokonce mám doma všechny díly, včetně Oficiálního průvodce Twillight sagou (O kterém také plánuji psát článek). Proto jsem sáhla právě po Krátkém druhém životě Bree Tunerové.

Moje krásná sbírka

Kniha je tenká, takže čtenáře láká už jen svou tloušťkou. Ale na první pohled bije do očí velikost písma. Písmo je zde totiž poměrně veliké, což ty z vás, kteří jste zvyklí číst delší knihy s malým písmem, jistě taky zarazí.
Anotace knihy mě teda vůbec nezaujala. Jen mi to přišlo, jako by se Stephenie jednou odpoledne nudila a rozhodla se napsat povídku (To jsem si říkala na začátku).
Když jsem začala číst, hodně jsem se přemáhala, abych knihu zase neodložila, protože to bylo o ničem. Z holky se stala upírka a teď musí bohužel lovit lidi, ale hádejte co? Ona jako jedna z mála se umí hodně dobře ovládat, takže sice lidi zabíjí, ale ne tak zuřivě jako ti ostatní. No a samozřejmě se ta holka zamiluje do upíra. Nečetli jsme to už někde? 
Pokračovala jsem dál jen proto, že jsem nechtěla přestat číst krátkou knížku s velkými písmeny. Ale když jsem dorazila někam za půlku, celkem jsem si začala postavy oblibovat a na konci jsem i trochu byla smutná, ale musím se přiznat, že bych se bez této povídky obešla.
Takže v konečném důsledku: Každý fanoušek Ságy Stmívání by si mohl povídku přečíst, ale jen jednou a dost. Ostatní, když si to nepřečtou, můžou v klidu žít dál bez pocitu, že přišli o nějaké veledílo.

Bree Tanner ve filmu Zatmění

Citáty

Žádné citáty z této knihy.

Doba čtení: 1.- 6.9.2015

Omlouvám se, že jsem teď dlouho žádný článek nevydala. je to způsobeno začátkem školy a taky tím, že jsem byla týden v Anglii, takže jsem toho hodně musela dopisovat. Články chci vydávat častěji. Čtěte dál a pokud máte nějakou knížku, která se vám osobně hrozně moc líbila/nelíbila, napište mi do komentářů a já si ji taky přečtu. 

        Vaše Bookoholička,

 Betty Potter

John Green: Papírová města (Paper towns)

"Potěšení není to provést. Potěšení je to plánovat."

Varování ke Greenovým knihám

Poté, co jsem přečetla třetí knihu od Johna Greena, jsem si uvědomila, že každý, kdo si chce užít všechny jeho knížky, nesmí je číst hned po sobě. Je to z toho důvodu, že když čtete jednu knihu, zasáhne vás (nebo aspoň většinu z vás) tak moc, že duchem budete pořád u té knížky. To je Greenův záměr: donutit své čtenáře zamyslet se nad tou knížkou, dumat nad hlavní myšlenkou a uvědomit si sám sebe. Jenže když čtete třeba Hledání Aljašky a ještě ten den se vrhnete na Papírová města, Vaše já je stále naladěno nad tragickým Aljaščiným skonem a snaží se teprve pochopit její myšlenkové postupy a pro Margo z Papírových měst už Vám v mozku nezbývá místo. Proto, čtete-li Greenovu knihu, dejte si po jejím přečtení od Johna pauzu a přejděte radši na úúúúplně jiný žánr.

Rok vydání:      2014 

Vydání:          třetí

Nakladatelství:  Yoli

Autor

Píšu vám tu o knížkách, ale zcela jsem zapomněla zmínit samotného spisovatele, autora mých oblíbených citátů. Takže Dámy a Pánové, Pan John Green. JG se narodil v roce 1977 v Indianapolis. O dětství jsem toho moc nenašla, ale stal se z něho vloger (člověk, který točí různá videa a dává je na youtube) a nečekaně spisovatel. Vlogy točí se svým bratrem Hankem. Já se na ty jejich videa teda nedívala, ale pokud je někdo sledujete, dejte mi vědět, jestli stojí za vidění. :D

Prozatím napsal knihy Hledání Aljašky, Hvězdy nám nepřály, Papírová města( Fááákt?), Příliš mnoho Kateřin a jako spolu-autor napsal antologii Sněží, sněží, která u nás ještě nevyšla. A údajně si zahrál malou roli ve filmovém zpracování Hvězdy nám nepřály. Dlouho jsem to neviděla, ale až se na to zase kouknu, rozhodně budu dávat větší pozor :D

Anotace

Hrdinou Papírových měst je Quentin Jacobsen, normální, trochu bojácný kluk, který má od dětství rád svou kamarádku, nádherně nespoutanou Margo Rothovou Spiegelmanovou. Ta mu pak jednou za tmy nečekaně zaklepe na okno - s výzvou, aby ji doprovázel na celonoční cestě důvtipné pomsty. Ráno jejich společné dobrodružství skončí a nastane nový den. Margo však ve škole chybí. Quentine začne pátrat a brzy si uvědomí, že pro něj zanechala určité stopy. Znal vlastně Margo? A co jsou papírová města, s nimiž se nyní stále setkává?

Můj názor

Já jsem právě udělala tu chybu, že jsem začala číst Papírová města hned po přečtení Aljašky, takže se mi hodně těžko dostávalo do děje. Ze začátku mě to ani nebavilo. Připadalo mi to strašně moc podobné první knize. Zase je tam holka, která je jednou velkou záhadou a je to vysněná holka hlavního hrdiny. Kniha se ale velmi liší od Hvězdy nám nepřály. V Papírových městech jde hlavně o hledání ne někoho jiného, ale o hledání sebe sama. A když člověk čte opravdu pečlivě, uvědomí si,že to, co nám chtěl Green sdělit, jsou dvě slova: Carpe diem. A to je ten hlavní rozdíl mezi Hledání Aljašky a Papírová města.

Margo Quentina celé ty roky nijak neřešila a pak se prostě rozhodla změnit mu na jednu noc život. Uprostřed noci ho vytáhne ven, aby s ní splnil její plán pomsty za nevěru svého přítele a z nějakého důvodu Q. souhlasí. Možná mu Margo chtěla tou nocí ukázat, jak si může užít života a že to zrychlené bušení srdce je konečně žijící srdce. Zkrátka, Margo je velice zvláštní osoba. Buď je to rozmazlený fracek, který svému okolí přidělává problémy, ale nevědomky tvoří náhodné přátelské svazky, nebo je to jedna z nejlepších lidí ve státě Florida, která skvěle rozumí lidské psychice a proto věděla, jak rozmístit stopy, aby ji přátelé nakonec našli.

Takže v konečném důsledku knihu hodnotím kladně. V druhé části jsem se do ní začetla a nemohla se odtrhnout. Baví mě knížky, kde musí sám čtenář hádat a až do úplného konce nemá nejmenší tušení, jak příběh dopadne. Sice jsem trochu zklamaná, že ani tihle dva spolu nezůstanou, ale v tom je ta Greenova originalita. Když už si myslíte, že víte, jak to dopadne, Green vám ukáže, že jste na omylu. 

Citáty

"Mluvit s opilcem je jako mluvit s hrozně šťastným tříletým dítětem, co má těžce poškozený mozek." (Quentine)

"Potěšení není to provést. Potěšení je to plánovat." (Margo) -> Je to jako když jdete na nějakou cestu, nebo třeba túru. Plánujete, že vyjdete z určitého místa a dojdete do cíle, ale přesto to nejlepší z celé cesty není ani start, ani cíl, ale právě ty zážitky z té cesty. To povídání o cílu je mnohem zajímavější než samotný cíl.

"...Dej mi něco, do čeho můžu načůrat." "Absolutně NE!Drž, jako se viktoriánská slečna drží svého panenství." (Ben,Quentine + Radar + Lacey)

"Je těžké vrátit se, když člověk jednou cítil v dlani kontinenty." (Quentine)

"Navždycky se skládá z mnoha teď" (Emily Dickens) -> v knize tuto větu užila Margo,ale hned dodala, že to řekla Emily)

Doba čtení: 24.8. - 30.8.2015

Závěr

Touhle knihou jsem si opravdu potvrdila, že mám Greenovi knihy ráda. Baví mě je číst, líbí se mi citáty a zbožňuji hledat pravý smysl knihy a co nám chce autor sdělit tentokrát. Líbila se vám má recenze? Máte k ní nějaké poznámky? Pište mi do komentářů, co vás napadne. Brzo sem hodím něco, co jsem přečetla už před časem.

                 

Prozatím, Vaše 

Betty Potter

John Green: Hledání Aljašky (Looking For Alaska)

"Člověk si myslí, že umí chodit po vodě, jenže pak zjistí, že má jen načůráno v botách"

Rok vydání:     2013 

Vydání:         první

Nakladatelství: Knižní klub

Anotace

PŘEDTÍM- V celé dosavadní existenci Milese Haltera zvaného "Váleček" se zatím nic zajímavého nestalo, a tak jeho posedlost slavnými posledními slovy významných osobností v něm vyvolala ještě větší touhu hledat své "velké Možná". Vypraví se tedy do občas bláznivého, trochu nejistého a rozhodně ne nudného světa internátní školy Culver Creek a život přestane být bezpečný - ba změní se v pravý opak. Jen o pár dveří dál totiž bydlí nádherá, chytrá, zábavná, sexy, sebedestruktivní, ujetá... a zkrátka úžasná Aljaška Youngová, kapitola sama pro sebe. Vtáhne Válečka do svého světa, nasměruje ho k velkému Možná a uloupí mu srdce.

POTOM- Nic už není takové, jako dřív.

Můj názor

   Této knihy jsem se zprvu strašně bála. Nezaujal mě název a vlastně ani obálka a už vůbec ne anotace. Ale napsal to John Green, takže po zkušenosti s Hvězdy nám nepřály, což je druhý díl tohoto autora, jsem se rozhodla knihu přečíst...

  ...A jsem z ní, naprosto a úplně moc nadšená! Strašně se mi líbily kanadské žerty, které provádí hrdinové proti Bojovníkům a taky to, jak se Green nebojí mluvit o sexu, alkoholu a drogách. Prostě to napíše tak jak to je a ví, že je to dobré. Do této knížky jsem se začetla tak, jak ještě nikdy do žádné. Konečně jsem se naprosto ponořila do děje knihy, bez toho, aniž bych vnímala okolí. Jen kniha a já.

Názvy kapitol jsou originální. Odpočítává se číst PŘEDTÍM a část POTOM prostě pokračuje. Následující text obsahuje spoilery!

 Nejvíc z celé knihy se mi líbila část, kdy se Miles a Plukovník snaží zjistit, proč Aljaška vjela do stojícího auta. Protože jsem pátrala s nima a taky jsem na to nemohla přijít a byla jsem naštvaná, že to nevíme a smutná, že Miles s Aljaškou nebudou. Ale to je hold život. Děj doprovází skvělý humor a dělá ze smutných situací situace snesitelné. 

Citáty

Green umí své myšlenky skvěle uspořádat do jedné věty, která dává smysl, skrývá skutečný význam a buď pobaví, nebo poučí. Tady je pár vět, které jsem si prostě musela podtrhnout, kvůli jejich trefnému shrnutí, nebo srandovnímu obsahu:

"Budoucnost používáš k tomu, abys utekl před dneškem." (Aljaška)

"Nejlepší den mýho života ještě nepřišel" (Plukovník)

"...projeli jsme okamžikem její smrti." (Miles)

"...byl v matice příliš dobrý na to, aby uměl učit." (Miles) -Taky se vám stalo, že když Vy chápete matiku a někdo to po vás chce vysvětlit, tak to prostě nejde? Protože vy sami vlastně nevíte, jak to víte. :D

"Kéž bychom znali nekonečný řetězec následků, které vzejdou z nejmenších našich činů. Ale nemůžeme vědět, co děláme, dokud to už pak není k ničemu." (Miles)

"Některé záhady prostě nemají být vyřešeny." (Miles)

Takhle Miles definuje ranní probuzení po večeru strávený s alkoholem: "V puse jsem měl, jako by mi přes noc do krku vlezl skunk a umřel tam." Trefné, že? :D

"Jste možná chytří, ale já jsem chytrý déle." (profesor Hyde)

Doba čtení: 20.- 23.8.2015

Tak co? Zaujala vás kniha? Souhlasíte se mnou? Nebo ne? Napište mi do komentářů, co si myslíte vy a jestli máte v plánu knihu číst nebo se radši vrhnete na jinou. :)

                                        Zdraví vás Vaše Betty Potter

"Jdu hledat velké Možná"

Aloha!

Zdravím Tě, čtenáři, který sis udělal chvíli na navštívení mého blogu. Vzhledem k tomu, že je tohle můj první příspěvek a vůbec první blog co píšu, musím Tě informovat, co mám vlastně v plánu.

Od malička jsem zamilovaná do knih a za těch 17 let (No, spíš teda za 10 let, než jsem se naučila číst) jsem jich přečetla hodně a některé několikrát. Na každou mám jiný názor, ale k čemu je názor, když o něm nikdo neví? Myslet si totiž můžeš co chceš a stejně s tím nic neuděláš, pokud světu o něm nedáš vědět. A moje hlava přímo přetéká názory a nejen na knihy. :D V každém případě, tohle je blog pouze o knihách. Chci vytvořit "Strom" plný knih, aby si z něj každý mohl utrhnout právě tu, která se mu nejvíce zalíbí ať už podle názvu, obálky nebo anotace.

A třeba zde najdeš nějakou ze svých oblíbených knih a schválně, jestli na to budeme mít stejný názor! V takovém případě budu ráda za každý komentář, chvalný i nechvalný.

Co dodat na konec? Příspěvky budu dávat co nejčastěji, jak o knihách přečtených dávno, tak i o těch přečtených před okamžikem. Jo a neberte mě příliš vážně, jsou to čistě mé názory, které se samozřejmě mohou lišit od ostatních. Jak se psalo v anglickém deníku 

Glasgow  Herald: "It´s good to be wrong sometimes." (Občas je dobré se zmýlit)

Zatím Aloha můj čtenáři, těším se v dalším příspěvku!

Tvoje Betty