neděle 31. prosince 2017

Claudia Gray: Tisíc kousků Tebe (A Thousand Pieces Of You)

 
Vydání knihy na fotce:   2017
Vydání originálu:        2014
Vydání:                  první
Nakladatelství:          CooBoo
Počet stran:             276


"Každá forma umění je jen jiný způsob, jak nahlížet na svět. Jiný úhel pohledu, jiné okno. A věda... věda je to nejvíc fascinující okno ze všech. Vidíte z něj celý vesmír.(...) Takže jsme si svým způsobem navzájem věnovali celý svět ovázaný stuhou."

Autor: CLAUDIA GRAY

Tato autorka je jednou z mála, která píše své knihy pod pseudonymem, Její pravé jméno je Amy Vincentová a žije v New Orleans. Dříve pracovala jako právnička, novinářka, dýdžejka a servírka. Celý život ji fascinují nevysvětlitelné záhady. 
Její první knižní série se jmenuje Akademie Evernight a je to pentalogie: 1.díl - Akademie Evernight
            2.díl - Hvězdopravec
            3.díl - Přesýpací hodiny
            4.díl - Na druhé straně
            5.díl - Balthazar
Já tuhle sérii četla asi 4x a strašně moc mě to bavilo. Objevují se zde upíři, přízraky a lidé, ale v mile originální formě. Na školu Evernight chodí jak upíři, tak i obyčejní lidé a nějak se tu snaží společně soužít. Hlavní hrdinkou je Bianca, dcera dvou upírů. Druhým hrdinou je Lucas, nový student na škole, který vůbec není ten, kza kterého se považuje. No a do třetice je tu Balthazar, upír zamilovaný do Bianci. Kromě zapeklitého milostného trojúhelníku, se Bianca musí vypořádat, nejen se školou, ale s mnohem větší hrozbou, kterou vůbec neočekávala. 
Je to příběh plný tajemství, záhad a i trochu té romantiky, no, trochu víc, ale žádná červená knihovna to není. Naštěstí.

Anotace:

TISÍC ŽIVOTŮ. TISÍC MOŽNOSTÍ. JEDEN OSUD.

   Rodiče Marguerity Cainové jsou fyzikové. Díky nim vyrostla v prostředí odvážných vědeckých teorií. Nejpozoruhodnější z nich je poslední vynález její matky - jmenuje se Ohnivák a umožňuje pohybovat se mezi alternativními dimenzemi. Její otec je zavražděn a všechny důkazy směřují k Paulovi - oblíbenému výzkumnému asistentovi jejich rodičů. Vypadá to, že spáchal dokonalý zločin: Dřív, než začne policejní vyšetřování, prchá do jiné dimenze.
   S Marguerite však nepočítal. Ta sice neví, jestli by dokázala někoho zabít, ale je rozhodnutá to zjistit. S pomocí Thea, dalšího asistenta, pátrá po Paulovi v různých dimenzích. V každém světě, do kterého se dostane, potkává jinou verzi Paula, který ji vždy přiměje pochybovat o její vlastní vině a o jejích citech. Je odsouzena opakovat stejnou chybu znovu a znovu?
   V každé verzi sebe sama - velkokněžna v carském Rusku, sirotek vymetající kluby ve futuristickém Londýně, uprchlík před celosvětovou povodní na záchranné stanici uprostřed oceánu - se zaplétá do milostné atmosféry, který je sice nebezpečná, ale nelze jí odolat.

Můj názor:

   Sérii Akademie Evernight jsem četla asi čtyřikrát a je to jedna z mých nejoblíbenějších sérií vůbec. Proto když vyšla o pár let později kniha Tisíc kousků tebe, neměla jsem nejmenší pochyby o tom, že to bude pecka! A taky že byla!
   Neobjevují se tu žádní upíři ani další možnáneexistující tvorové, naopak je to příběh o vědě a technice a o tom, co by třeba v budoucnu mohlo být. Příběh je chytlavý a jakmile jednou začnete, zkrátka a dobře nevíte, jak přestat.
   Koho z nás by nezajímalo to, jaký život by mohl vést, kromě toho, který žije teď v této dimenzi? Marguerite měla to štěstí to zjistit a každá dimenze byla neobyčejně zajímavá a člověk tam hned chtěl být taky. Mně osobně v srdci uvízla dimenze, kdy v dnešním světě pořád existuje carství a svět je vůbec tak nějak pozadu. Marguerite je tu "dcerou" ruského cara a Paul (Který je v její dimenzi údajně vrahem Margueritiného otce) tu dělá její osobní stráž. Co víc, dokonce se tu do Paula zamiluje a já se zamilovala s ní. Nešlo to jinak. Autorka mě donutila. Od té doby bylo vše jinak, o všem jsem pochybovala, stejně jako Marguerite. (uvítala bych jednodušší jméno, tohle se nedá psát.)
   Strašně moc se těším na pokračování. Je to příjemná oddechová kniha, která vám ukáže, jaký ještě by náš svět mohl být a co možná existuje mimo naše racionální chápání.  

Doba čtení: 11.12 - 15.12.2017


"Myslela jsem vážně, když jsem říkala, že nevěřím na lásku na první pohled. Chce to čas, než se do někoho doopravdy, upřímně zamilujete. Přesto věřím v okamžik. Okamžik, kdy v někom zahlédnete pravdu a on zase zahlédne pravdu ve vás. V ten okamžik už nejste svým pánem, nebo aspoň ne tak docela. Část vašeho já patří jemu, část jeho já patří vám. Pak už to nikdy nejde vzít zpátky, ať si to přejete sebevíc, ať se snažíte, jak se snažíte."


Betty Potter


pátek 15. prosince 2017

Daniel Cole: Hadrový panák (Rogdoll)

"Geniální mysl uvězněná ve zničeném těle."

Rok vydání originálu:       2017
Rok vydání knihy na fotce:  2017
Vydání:                     první
Nakladatelství:             Knižní klub (Edice světový bestseller)
Počet stran:                356



Autor: DANIEL COLE

Tento třicetiletý autor je sám o sobě velmi odlišný. Původem je to záchranář. Poté se stal úředníkem Královské společnosti na ochranu zvířat před krutostí (RSPCA) a donedávna pracoval pro Královský národní záchranný institut (RNLI). Kniha Hadrový panák (Ragdoll) je jeho debutem a byl přeložen do více než třiceti jazyků.

Anotace:

Mrtvola sešitá ze šesti částí různých těl a nalezená v jednom londýnském bytě - případ Hadrový panák, jak ho nazvala média, okamžitě vyvolá strach a paniku. Detektiv William "Wolf" Fawkes a jeho kolegyně Emily Baxterová jsou pověřeni identifikací obětí, vzápětí ale musí čelit další hrozbě - Wolfova bývalá žena Andrea, která pracuje jako reportérka, obdrží od anonyma fotky z místa, kde byl Hadrový panák nalezen, a také seznam šesti lidí a dat, kdy budou zabiti. Prvním má být ještě téhož dne londýnský starosta. Posledním - o dva týdny později - detektiv William Fawkes.



Můj názor:

Woooooow! Hadrový panák mi vyrazil dech! Zatím jsem jen jednou četla knihu s otevřenou pusou, a u téhle knihy se mi to stalo znovu!
V jednu chvíli řešíte strašnou vraždu hned šesti obětí, mezi kterými nevidíte žádnou souvislost. Autor si s vámi pohrává tak fikaně, že mu věříte každičké slovo. Pokaždé vás má na té straně, kde vás chce mít. Chce abyste věřili že Emily má být s Wolfem! Věříte!
Chce abyste věřili že kolega je zrádce? Věříte! Protože autor to tak chtěl. Příběh je od začátku zkrátka skvělý, ale příjde určitá chvíle, kdy se v knize něco zlomí, a právě to bude ta chvíle, kdy vás příběh zcela pohltí a vy úplně propadnete vlně adrenalinu, která se najednou objevila na scéně. 
Přesně to se stalo mě. seděla jsem na posteli, bušilo mi srdce a nutně jsem potřebovala vědět, co bude dál. Nešlo přestat. Teda, pak jsem musela, protože byla sobota a já jsem musela pomáhat s úklidem, ale i potom, co jsem se  příběhu vrátila, adrenalin byl pořád na místě. Těším se na další případy s detektivem Wolfem!

Citáty z knihy:

"Zabíjíte ze stejných prozaických důvodů jako kdokoli jiný - slabí se pak cítí silní."

Doba čtení: 4.12 - 10.12.2017


Betty Potter

pátek 8. prosince 2017

Karen M. McManusová: Jeden z nás lže (One of Us is Lying)

"Někteří lidé jsou příliš jedovatí na to, aby zůstali naživu. Prostě jsou"



Rok vydání originálu:      2017
Rok vydání knihy na fotce: 2017
Vydání:                    první
Nakladatelství:            Yoli
Počet stran:               361

Autor: KAREN M. MCMANUSOVÁ

Pochází z Británie. Kniha Jeden z nás lže je jejím debutem a dle mého názoru, velmi povedeným debutem. Odmala milovala čtení i psaní a věnuje se tomu i v dospělosti, neboť vystudovala angličtinu a později i žurnalistiku.

Anotace:

Premiantka, princeznička, sportovní hvězda, školní grázl a kluk, co ví o každém všechno a nebojí se to všem také napráskat. Tahle partička se sešla po škole, aby napravila své hříchy - konkrétně mobily při vyučování, kde nemají co dělat. Jenže ty mobily nejsou jejich a jeden z nich bude za hodinu mrtvý. Co se vlastně na Bayviewské střední stalo? Všichni přeživší mají motiv, protože zesnulý plánoval zveřejnit jejich špinavá a ještě špinavější tajemství. Jenže jak poznat vraha, když každý má co skrývat?

Můj názor:

   Tuhle knížku jsem dostala ke svým letošním dvacátým narozeninám. Hned ve chvíli, kdy mi přistála v rukách, jsem si byla jistá, že to bude naprostá pecka! Zalíbila se mi jak grafika obálky, tak název knihy. No a když jsem si pak přečetla, o čem že má kniha být, nemohla jsem se dočkat, až si to konečně přečtu.
   Od začátku mě kniha naprosto dostala! Mám tuhle středoškolskou tématiku moc ráda, protože tyto tzv. "Young adult" mě téměř nikdy nezklamaly. Nápad na smrt Simona mi příjde originální. Do půlky knihy jsem si skoro okusovala nehty, jak moc jsem trnula v nervech, kdo že za to tedy může. Pak přišla jedna věta (nebo odstavec), a já si najednou byla jistá. Nic jiného mi smysl nedávalo. I když se autor snažil házet vinu nejdřív tam, a potom jinam, má volba se nezměnila, no a na konci se to jen potvrdilo.
   Dlouho jsem se nedostala ke knize Young adult, začetla jsem se totiž do psychothrillerů, takže tohle byla nádherná a velmi povedená změna. Přestože to byl thriller, cítila jsem tam nádech Johna Greena - jeho vášeň pro promíchávání vztahů a lámání srdcí svým pravidelným čtenářům. No  a jako fanynku seriálu Super drbna(Gossip girl) mě mile překvapil Simonův web "Co vy na to?", ačkoliv to není vidět na první pohled, kniha má mnoho podobné i s tímto seriálem.
   Za mě to byla super četba, určitě si jí s chutí přečtu znovu!!

Citáty z knihy:

Žádné citáty z této knihy

Doba čtení: 27.11. - 2.12. 2017


Betty Potter


středa 22. listopadu 2017

Fiona Barton: Vdova (The Widow)

    "...na poslední chvíli se rozhodla, že se nalíčí. Potřebovala se líbit. Jako každá žena."

Rok vydání originálu:       2016
Rok vydání knihy na fotce:  2016
Vydání:                     první
Nakladatelství:             DOMINO
Počet stran:                374 stran


"Víte, můj manžel minulý týden zemřel. Srazil ho autobus před supermarketem Sainsbury´s. Peskoval mě za to, že jsem koupila špatné ovesné vločky, a za chvilku ležel mrtvý na silnici."

Autor: Fiona Barton

Autorka se většinu svého života zabývala novinařinou. V Británii pracovala pro několik předních britských deníků, a dokonce za svou práci dostala ocenění Reportér roku.
Nápad na knihu Vdova dostala, když byla jako dobrovolnice na Srí Lance. Její druhou knihou je opět psychothriller s názvem Dítě a vyšel teprve letos.

Anotace: 

Temný a spletitý příběh pro čtenáře, které uhranula Zmizelá nebo Dívka ve vlaku.

   Jeho tvář byla všeobecně známá z titulních stránek novin: Podle všeobecného mínění spáchal hrůzný zločin, i když za něj nebyl nikdy odsouzen. A ženou toho monstra byla Jean Taylorová.
   Většinu svého života strávila v roli dokonalé manželky. Neochvějně stála při svém muži i poté, co byl obviněn z vraždy dítěte, ačkoli kvůli tomu musela snášet zlostné pohledy, přišla o přátele i o práci. Teď je ale její muž mrtvý a lidé chtějí vědět, jaké to bylo, žít po jeho boku. Co se vlastně tenkrát stalo. Jean může konečně vyzradit všechna tajemství.
   Pravda - to je to, čeho se všichni dožadují. Zajímá se o ni novinářka, pro kterou je exkluzivní rozhovor s ženou pedofilního vraha vrcholem kariéry. A ještě intenzivněji se snaží pravdu odhalit inspektor Sparkes, pro něhož je tento případ letitou noční můrou. Policajtský instinkt mu napovídá, že se Jeanina maska mlčenlivosti bortí, že se brzy stane něco zásadního...

Můj názor:

Knihu jsem dostala jako dárek k narozeninám. Předtím jsem o ní nikdy neslyšela, ale hned jak jsem ji dostala do rukou a viděla její název společně s tématikou přebalu, věděla jsem, že knížka rozhodně nebude nudná. Má očekávání se splnila.
   Ze začátku se ocitáme ve dvou časových rovinách: První začíná 9. června 2010 a pomalinku se dny sunou dál; druhá začíná 1. října 2006. Postupem času se tyto dvě roviny čím dál více přibližují a nám se začínají líčit různé situace z různých úhlů pohledů. 
   Nelze tady mluvit o nějakém "pomalém rozjezdu". Kniha jde zkrátka rovnou na věc a bez ptaní vás vtáhne do děje. Chvilku je z vás Vdova, poté jste reportérka Kate, a dokonce se i ocitáte v kůži vyšetřovatele Boba Sparkse.
   Na knize se mi strašně líbilo, že autorka do příběhu zakomponovala bulvární stránku věci. Ti, kdo čtou bulvár, vidí jen povrch věci, ale nikdy nemůžou vidět tu skutečnost. Někdo něco řekne, co v kontextu vyzní naprosto normálně, ale jakmile je u toho bulvární reportér, vykašle se na nějaký kontext, vezme si jednu větu a pošpiní tak čest možná nevinného člověka. Já samozřejmě vím, že se bulváru úplně věřit nedá, ale když už čtu nějaký takový časopis, nepřemýšlím nad tou pravdou či lží, prostě v danou chvíli věřím tomu, co čtu a přesně o to jde. A to není správné.
   Každopádně, autorka napsala úžasný thriller, který bych ani tak nenazvala jako "psycho" ale spíše "krimi". Bála jsem se, že konec knihy celý příběh pokazí, že autorka se bude snažit udělat velké Boom! , ale to se nestalo. Skončilo to přesně tak, jak to skončit mělo a za to jsem ráda. 
   Příběh vás od začátku pomalu a nenápadně vtahuje do děje. Byl to příjemný a oddechový krimi román z pohledů několika lidí. Určitě bych ho doporučila fanouškům thrillerů, protože pro mě tohle bylo něco úplně jiného, než co jsem doposud četla. Hlavně co se týká toho tématu. 

Citáty/Pěkné věty:

"Když mluvíš s reálnými lidmi - myslím lidi, kteří si nechtějí honit triko nebo tě nějak oblafnout - , může se jeden člověk naprosto odhalit druhému a může dojít k tak intenzivní vzájemné důvěrnosti, jako by nikdo a nic kolem neexistovalo."

"...zlo je ošidná věc, která vyplave na povrch jen někdy - a o to je děsivější."

"Mít tajemství je zvláštní pocit. Jako bych spolkla kámen, který mě teď tíží v žaludku, drtí mi vnitřnosti a nutí mě ke zvracení pokaždé, když na to pomyslím." 

Doba čtení: 15.11 - 21.11. 2017

Závěr:

Myslím, že není co dodávat. Snad jen poslední útržek z knihy, který se mi taky líbil:

" ´Zajímavé je,´řekl později inspektor Matthewsovi, když seděli v kantýně,"že ne všichni muži závislí na pornu dosahují erekce."
´Ian Matthews zvedl obočí a chléb se salámem nechal na umakartovém stole."Šéfe, nevadí vám, že jím?´"


Betty Potter 





středa 15. listopadu 2017

Yrsa Sigurdardóttir: Pamatuji si vás všechny (Ég man ðig)

"Člověk nemusí sám projít peklem, aby s někým soucítil"

Rok vydání knihy na fotce: 2015
Rok vydání originálu:      2011
Vydání:                    první
Nakladatelství:            Metafora
Počet stran:               315

Autor: YRSA SIGURDARDÓOTTIR

Yrsa pochází z dalekého Islandu. Narodila se zde 24. srpna roku 1963, a to konkrétně v Reykjavíku. Přestože je známá především svou literární tvorbou, vystudovala stavební inženýrství na Islandské univerzitě. 
Kupodivu její první tvorbou nebyly thrillery, ale literatura pro děti, díky které dostala i literární ocenění.
Její vrchol přišel s knihou Poslední rituál, který odstartoval autorčinu sérii v čele s Právničkou Tórou Gudmunsdóttir. Dalších pět knih bylo volným pokračováním s hlavní hrdinkou Tórou, ale knížka Pamatuji si vás všechny se od ostatních liší především absencí Tóry.
Nejnovější autorčina kniha se jmenuje DNA, která u nás vyšla letos. Já její recenzi ještě nemám, ale můžete se na ni mrknout zde.

Anotace:

Když se tři mladí lidé z Reykjavíku rozhodnou, že koupí dům v opuštěné obci v pustých západních fjordech, netuší, co všechno je tam čeká. Co bude odhaleno a co posouzeno.
Gardar, jeho žena Katrín a společná kamarádka Líf se chtějí pustit do renovace domu, ale brzy se začnou dít divné věci. Na podlaze se objevují mokré šlápoty, někdo trousí po pokojích mořské mušle, ozývají se podivné zvuky. Mobily se jim záhadně vybijí a loď pro ně má přijet až za několik dní. Jiná cesta z oněch mrazivých pustin nevede. Jsou tu úplně sami. Nebo ne...?

V malém městečku na druhé straně fjordu vyšetřuje policistka Dagný spolu se svým kamarádem, psychiatrem Freyrem, sérii nepřirozených úmrtí. Stopa  vede do zaprášených archivů s policejními složkami z minulého století. Jak by ale tehdejší zločiny mohly souviset s nedávným záhadným zmizením Freyrova malého syna?

Záhady se vrší jedna na druhou a pomalu se začínají propojovat do řetězce děsivých událostí. Příšerná pravda musí být odhalena.

Ale pokud byste si snad chtěli říct ,,Vždyť je to jen spisovatelčina fantazie", nebuďte si tak jistí a vězte, že příběh je (přinejmenším zčásti) postaven na skutečných událostech.



Můj názor:

   Tohle byla první knížka, kterou jsem četla od nějakého severského autora. Přestože se knížky ze severu staly velkým hitem, já jsem se do jejich čtení moc nehrnula. Od hodně lidí jsem slyšela, že jsou tito autoři složití jak na čtení, tak pochopení. Po knize Pamatuji si vás všechny jsem sáhla jen díky stránkám databazeknih.cz kde probíhá čtenářská výzva. Jde o seznam 20 pokynů, které knihy přečíst, no a jedním z nich bylo přečíst knihu od severského autora. A já si vybrala tuhle.
   Příběh byl rozhodně velmi zajímavý. Ze začátku se vám představí dvě dějové linie, každá zvlášť v kapitole a i nadále se tyto dvě linie střídají. Zpočátku jsem netušila, jak by ty dva příběhy spolu mohly souviset, když se každý odehrává jinde a jsou tam jiné postavy, ale s trochou trpělivosti se vše postupně začalo prolínat.
   V knize se poměrně často objevují dlouhé odstavce, ale příběhu to jen prospělo. Na rozdíl od jiných knih, autorka zde nedělá rozsáhlé popisy všeho co postavy vidí, nýbrž popisuje souvislosti a odhaluje v nich tajemství, které zkrátka nejdou popsat ve dvou větách.
   Přestože příběh byl originální a nebyl tak složitý, jak jsem se obávala, nějak jsem nepochopila konec. Tajemství a záhady, které jsou nám představeny v knize, se na konci vysvětlují a vše do sebe zapadá, ale některé záležitosti mi přišli nejasné, až nepochopitelné. Nechci samozřejmě nic prozradit, ale co mi opravdu nedošlo, bylo zakončení s Katrín. CO se stalo? Přežila? Nepřežila?
   Nebyla to špatná kniha. Bavilo mě ji číst a občas jsem se i bála, zvlášť když jsem ji četla večer sama v pokoji jen při lampičce, ale asi už severské autory vyhledávat nebudu. Každý jsme prostě jiný a já tomuhle fenoménu prostě nepřišla na chuť.
Citáty:

"Člověku se nevede lépe jen proto, že ostatní jsou na tom hůř."

Doba čtení: 5.11 - 13.11.2017

   Člověk se prostě občas chce vrhnout do neznámých vod, ale už podruhé se mi ukázalo, že něco takového není pro mě. Poprvé se mi to stalo, když jsem se odhodlala přečíst si něco z ruské literatury. Moje volba byla Anna Karenina a doteď jsem ji nedočetla, Pokud si dobře pamatuji, skončila jsem asi na dvousté stránce z osmi set. Strašně moc jsem to chtěla dočíst, ale ta nuda, kterou jsem u jejího čtení zažívala, byla horší. Možná se k tomu jednou vrátím. Ale pro teď zůstanu u toho,co znám. S dalším experimentováním si dám na čas.


Betty Potter






čtvrtek 14. září 2017

Paula Hawkins: Do vody (Into the water)

"...přitažlivost zapomnění..."¨



Rok vydání knihy na fotce: 2017
Rok vydání originálu:      2017
Vydání:                    první
Nakladatelství:            Ikar (Edice světový bestseller)
Počet stran:               416

Autor: PAULA HAWKINS

Ačkoli je Paula Hawkins anglická spisovatelka, její rodná země je ještě zajímavější. V roce 1972 se narodila v africkém státě Zimbabwe,odkud se roku 1989 odstěhovala do Londýna a žije tam dodnes. Velmi ji obdivuji za to, že studovala na prestižní škole v Oxfordu, a to filozofii, politologii a ekonomii. V roce 2015 pracovala na knize Dívka ve vlaku (The Girl on the Train) a aby ji vůbec mohla dokončit, půjčila si peníze od svého otce. Kniha se stala obrovskou literární senzací a světovým bestsellerem. Sama jsem knihu četla a můžu jí vřele doporučit. Považuji ji za jednu z nejlepších knih, co jsem kdy četla. Minulý rok byl podle Dívky ve vlaku natočen stejnojmený film v hlavní roli s Emily Blunt (Ďábel nosí pradu,Čarovný les...)


Anotace:

VYHÝBEJTE SE TICHÝM VODÁM, NIKDY NEVÍTE, CO SE SKRÝVÁ POD HLADINOU...
V říční tůni se najde tělo svobodné matky - a to právě na místě, kde byla téhož léta objevena mrtvola mladého děvčete. V historii malého městečka Beckford to sice nejsou první ženy, jejichž osud se na onom místě uzavřel, jsou to však právě ony dvě, jejichž smrt rozčeří nejen hladinu řeky, ale i poklidné životy zdejších obyvatel. A z temných vod začínají najednou na světlo dne vyplouvat neméně temná, dlouho zamlčovaná tajemství.



Můj názor:

Četla jsem Dívku ve vlaku a byla z ní nadšená. Těšila jsem se na další knihu té úžasné autorky, co stvořila tak perfektní, napínavý a propracovaný příběh, na knihu Do vody. A pak ji moje mamka dostala a já se nemohla dočkat, až si ji taky přečtu. No a už po prvních stránkách jsem nebyla nic než jen zklamaná.
Přijde mi, že kniha postrádá hlavní postavu, což je způsobeno tím, že příběh vypráví mnoho postav. Každá kapitola je z jiného úhlu pohledu jiné postavy a ze začátku jste jen zmatení. Snažila jsem se zorientovat v postavách, zapamatovat si, kdo je kdo a tím jsem nevnímala příběh, takže první třetinu knihy jako bych nečetla.
Nejenom, že je zde moc postav už od začátku, ale také má každá své "děsivé tajemství". Musíte si pamatovat kdo je co za postavu, jaký je její vztah k těm druhým a co vlastně která postava skrývá. Jako by si autorka nebyla jistá napínavostí vlastního příběhu, a tak, kromě záhady toho, co stojí za smrtí ženy a dívky v tůni, ještě každé, KAŽDÉ postavě šoupla tajemství, na které čekáte až na konec knihy. Vlastně o postavách ani pořádně nic nevíte, protože všichni jsou jen tajemství, záhada a lež.
Kniha mě začala bavit teprve tehdy, kdy se ta tajemství začala odhalovat a mě se tak otevřely životy postav. Pak se vzájemná propojenost hrdinů stala tím hnacím motorem, který mě ponoukal, ať čtu dál. Uvědomila jsem si, že tohle není kniha do autobusu, do čekárny u doktora ani do hlučné kavárny. Tento příběh musíte číst doma v posteli nebo v křesle u kafíčka, když nikdo není kolem. A nejlépe to číst s papírem a tužkou na dělání poznámek, aby jste z knihy nebyli tak zmatení, jako já. 
Nebavilo mě to tak, abych si to s radostí přečetla znovu, ale nejspíš budu muset. Teď po přečtení už je mi jasnější kdo je kdo a tak myslím,že už bych z knihy byla více nadšená. Prozatím však u mě Paula neobhájila svůj titul autorky bestsellerů. :(



Citáty:

"Když člověk slyší klapat kopyta, poohlíží se po koních, ale není možné, aby nebral v potaz existenci zeber."

"Člověk má dojem, že bolest bude menší a pokoření méně intenzivní, když je nikdo jiný nezahlédne."



Doba čtení: 4.9. - 13.9.2017

Dívka ve vlaku za jedna hvězda, Do vody za tři mínus. Teď stačí jen počkat na další knihu a snad bude stejně dobrá, jako autorčin debut. Nakonec bych vám chtěla doporučit knihy podobného žánru, Psychothrillery typu Ostré předmětyZmizelá, nebo Ví o tobě. Možná i vás zklamala tato kniha, možná ne. Jak se říká: Sto lidí, sto chutí. Můžete mi o vaší zkušenosti napsat do komentářů. Budu se těšit v dalším článku. :)


Betty Potter





pátek 8. září 2017

Michaela Burdová: Křišťály moci- Zrada temného elfa

"Někdy to, co úpěnlivě hledáme, máme přímo před nosem - a proto to nevidíme."






Rok vydání originálu:       2010
Rok vydání knihy na fotce:  2010
Vydání:                     první
Nakladatelství:             Fragment

Autor: MICHAELA BURDOVÁ

Michaela je česká spisovatelka fantasy literatury. Narodila se v roce 1989 v městě Příbram. Odjakživa milovala kreslení a právě to ji přivedlo ke psaní knih. To, že se bude jednat o fantasy literaturu měla rozhodnuto hned, neboť jako vášnivá knihomolka tento žánr miluje. 
Jejím úplně prvním dílem je trilogie Poselství jednorožců. První díl z této ságy začala psát již v šestnácti a dala mu název "Strážci dobra". V tom samém roce vydala i druhý díl, "zrádné hory Dragor" a v následujícím roce napsala poslední díl s názvem "Záchrana Lilandgarie". Díky poslední knize se umístila na 3. místě v ceně dětí ankety SUK za rok 2009. Tato trilogie se dokonce dostala do zahraničí, konkrétně do Srbska a na Slovensko.
V osobním životě se Míša velmi zajímá o zvířata a o jejich ochranu. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že je to velmi milá osoba, je velmi zdvořilá a působí zodpovědně. Jednou se mi poštěstilo ji obsluhovat, když jsem byla na brigádě a tak usměvavého člověka teda nevidíte každý den!
Knihy píše velmi čtivě a svým rukopisem dokáže čtenáře tak vtáhnout do příběhu, že zkrátka nemůže dělat nic jiného, než jenom číst a číst a číst...
Poselství jednorožců byla tedy její první série, druhou sérii se stala tetralogie Křišťály moci, poté přišla dvoudílné sága s názvem "Syn pekel" a nakonec napsala dvoudílnou sérii "Volání sirény". Všechny knihy jsou originální,proplétá se zde láska, nenávist,závist, vzpoura, zrada, no prostě všechno, co se děje i v normálním lidském životě. Nejednou vás příběhy donutí plakat, nebo vám rozbuší srdce s narůstajícím napětím. Já moc nefandím české tvorbě, ale tato úžasná spisovatelka rozhodně patří mezi mé favority!




Anotace:

Vítejte v Mianthilii, čarovné zemi elfů! Síly dobra a zla stojí proti sobě! Temní a Bílí elfové se dávají do boje o sedm křišťálů moci, jejichž prostřednictvím je možné ovládnout celý svět. Dle proroctví může křišťály najít a získat pouze obyčejná venkovská dívka Neilin, která však o svém poslání nic netuší. Dívky se snaží zmocnit Temný elf Isgraël, proti kterému stojí bojovník bílých elfů Arwin.Jak dopadne boj dvou mocných znepřátelených sil? Podaří se Neilin najít a získat první z mocných křišťálů?



Můj názor:

Jak už jsem psala, tato kniha je prvním dílem série "Křišťály moci". Zde se seznamujeme s proroctvím, které má zachránit  Mianthilii před krutovládou Isgraëla. Tento elf je jeden ze sedmi tzv. Neposkvrněných elfů, kteří byli sesláni na půdu Mianthilie aby ukončili Dračí války. Měli být ztělesněním dobra, avšak pak se druhému nejstaršímu z nich zachtělo ovládnout svět a zběhl na temnou stranu. Zbylých šest bratrů se rozhodlo vytvořit Křišťály, kam uschovají svou moc, aby ji Isgraël nemohl ovládnout, ale ten se to dozvěděl a stvořil svůj vlastní křišťál. Poté se rozhodl zabít své bratry, jenže netušil, že jeden z nich vyřkl proroctví, které mluví o dívce, která jednou Isgraëla zničí. A právě tady začíná náš příběh.
Kniha je od začátku do konce plná energie. Přestože je to zvláštní, můžeme zde najít zajímavou psychologii postav. Například jsme svědky Neilinina nastupujícího strachu když se dozvídá, kdo vlastně je a po sléze vidíme a dokonce i cítíme jak se strachu zbavuje, uvědomujeme si že bez přátel by nebyla schopná jít dál a udělala by mnoho chyb. Cítíme i její naštvání když zjistí, jak krutě jí lhali ti nejbližší a jsme naštvaní s ní, protože tak to autorka zamýšlela a přesně tak to mělo být.
příběh se čte lehce a plynule. Je to spíše taková oddechová fantasy, ke které se hodí šálek kávy a pěkně teplé místo na posteli, nebo na gauči. Pokaždé, když jsem knihu četla, tak jsem nedokázala myslet na nic jiného, než na to, že potřebuju dostat Neilin a její družinu dál, pro další křišťál, za dalším dobrodružstvím.
Kromě Neilinina příběhu se tu ale také proplétá příběh Edriana, právoplatného krále Mianthilie. Musím přiznat, že kapitoly s Edrianem m bavily asi jenom v tomhle díle, potom už nebyly tak záživné a snažila jsem se je číst co nejrychleji, aby byly za mnou. Já jsem si prostě zamilovala Neilin a Arwina.
Takže to už máme dva příběhy. Pak se tu ještě sem tam setkáváme s Terien (dcerou Isgraëla), se Sorganem (Isgraëlovým hlavním válečníkem), Lejou (Neilininou sestrou) a Wyllem (kamarádem Neilin a Leji). Přestože je v knize spoustu postav,jednoduše se v nich zorientujete a je jen na vás, komu budete fandit a koho naopak zavrhnete hned na začátku.
Nakonec bych jen chtěla dodat, že ačkoliv přebal knihy může působit trochu infantilně a vlastně i téma, kniha rozhodně není jenom pro mladší čtenáře. Je zde spoustu narážek, směřující na starší publikum a upřímně, myslím, že až když jsem to četla teď, ve svých dvaceti letech, skutečně jsem pochopila, jak moc je vlastně tahle kniha o lásce a že bez ní by zkrátka nic na světě nefungovalo správně.



Citáty z knihy:

"Láska mě možná neuchránila před tvým zlem, ale nakonec to bude ona, kdo tě zničí." 

Doba čtení:  31.7. - 7.8.2017

Sérii jsem četla asi 4x a pořád mě baví stejně. Poprvé jsem to četla v šesté třídě, ale ještě jsem si doby čtení nezaznamenávala. Zaznamenala jsem si to poprvé až teď. Je mi trochu líto že Míša není známější, protože je velmi talentovaná. Doufám, že Volání sirén nebyla její poslední série a že bude pokračovat v tom co dělá. Já její knihy miluju. A co vy? Četli jste něco od Míši Burdové? Napište mi to do komentářů,brzy vydám článek o druhém díle.


Betty Potter








pondělí 2. ledna 2017

Sebastian Niedlich: Smrt a jiné vrcholy mého života (Der Tod und andere Höhepunkte meines Lebens)

"Já jsem Smrt."



Rok vydání originálu:              2015
Rok vydání knihy na fotce:         2015
Vydání:                            první
Nakladatelství:                    Ikar

Autor: Sebastian Niedlich

Muž, který napsal tuhle super knihu se jmenuje Sebastian Niedlich. Narodil se v roce 1975:
  • V březnu tohoto roku porazilo ČSSR USA v hokeji 15:1,
  • premiéru měl seriál Chalupáři,
  • vznikla společnost Microsoft,
  • kromě Sebastiana se taky narodili Slovák Daniel Dangl, fotbalista David Beckham nebo raper 50 Cent.
Narodil se v Berlíně ve Spandau, kde se taky odehrává děj knihy. Smrt a jiné vrcholy mého života je jeho prvotina a proto o něm nemáme zatím tolik informací,co ale ještě víme je to, že než napsal tuto knihu, věnoval se filmu, kde působil jako scénárista filmů. Smrt a jiné vrcholy mého života se stala ihned bestsellerem a tak si troufám říct, že pokud neopustí spisovatelskou kariéru, mohl by se stát velmi úspěšným následovníkem německým spisovatelských legend.

Anotace

 Martin se u úmrtní lože své babičky setká se Smrtí, jež má podobu mladíka vyzbrojeného síťkou na motýly, do níž lapá duše unikající z těla umírajícího. Martin se se Smrtí spřátelí a ta má záhy jasno: tenhle mladík je předurčen k tomu, aby převzal její úřad. Zjevuje se mu, kdykoli se jí zachce, a Martin postupně přebírá její vlastnosti a umění. Záhy se dokáže během okamžiku kamkoli přemístit, dokonce se i rozdvojit, pozná, kdo je zasvěcen smrti, kdy dotyčný zemře, a další nadpřirozené dovednosti. 
 Zároveň se neubrání naléhavým otázkám: Je osud člověka předem dán? I jeho smrt? Jaký má z této perspektivy vlastně život smysl? A co nás po smrti čeká? Existuje záhrobí? 
 Na tyto otázky mu však popravdě neumí odpovědět ani zosobněná Smrt, neboť i ona pouze slouží vyššímu záměru.

Můj názor

 Kniha se ke mě dostala jako Vánoční dárek. Okamžitě se mi líbil pozitivní název knihy no a hned na druhý den jsem ji začala číst.
 Hlavní hrdina se jmenuje Martin. Knížka nás vlastně provází celým Martinovým životem, jeho chybami, úspěchy, rozhodnutími a taky obdobím, kdy se u něj začaly vyskytovat nadpřirozené vlastnosti.
 Hned od první kapitoly jsem věděla, že mě kniha bude bavit. První kapitola je zároveň taky prolog, kde Martin je dospělý, vedle něj sedí Smrt a přemýšlí nad tím, jak to všechno vlastně začalo. Tak se dostáváme ke druhé kapitole, kde je Martinovi sedm let a jeho babička umírá.
 Musím říct že tato kniha je po delší době první, která mě zaujala, jelikož pořád čtu jen knížky k maturitě a tahle od Nieldicha mi vrátila chuť ke čtení. Co se mi moc líbilo, kromě samotného obsahu, bylo pojmenování kapitol. Zdá se mi, že v dnešní době se spisovatelé neobtěžují své kapitoly pojmenovat, ale zkrátka jim je udělit číslo a to je vše. Tady jsou názvy jako Apokalypsa, Osmdesátá léta, Vražedný tělocvik nebo Dvě přítelkyně. Na konci každé kapitoly víme, čeho se především bude týkat ta další. Nikoli díky poslední větě (jak to bývá u většiny), ale díky tomu co se stane v té předchozí. Autor tam vždy něco nakousne a my se těšíme, až to v následující kapitole proběhne.
 Mockrát jsem se nad knihou pořádně zamyslela. Chtěla bych vědět kdy zemřu? A kdybych to věděla, co bych udělala? Upřímně, po přečtení Smrti atd. bych to vědět nechtěla. Líbí se mi nevědomost ve které žiju, plánování své budoucnosti je momentálně mým tématem číslo jedna a kdybych věděla, kdy zemřu, bylo by všechno zbytečné, plánování by nemělo smysl, už bych nemohla doufat v lepší život. Proto jsem ráda, že tohle tajemství i tajemstvím zůstane.
 Co se mi ale na téhle knize líbí nejvíce je metafora s Motýly. Jak je napsáno v anotaci, Smrt je mladík se síťkou na motýly. Proč ne s kosou? Protože když se narodíme, Život nám do těla vdechne duši v podobě motýla. No a když umíráme, motýl z nás vyletí a je úkolem Smrti, aby toho motýla chytila. Vcelku jednoduchý úkol, ale co když třeba do amerických dvojčat narazí letadlo, které způsobí smrt několik desítek tisíc lidí naráz a všude najednou poletují motýly? V tu chvíli má Smrt hodně napilno. 
 Přestože kniha nemá zrovna příjemný název, je opravdu hodně vtipná a plná černého humoru. No řekněte, vám by se líbilo kdyby vás Smrt vyrušila zrovna při prvním pohlavním styku? Nepříjemné, ale kamarády si nevybíráme a chudák Martin má právě Smrt jako nejlepšího kamaráda.
  V konečném důsledku jsem z knihy byla nadšená. Je to příjemná oddechovka, která vás donutí se zamyslet nad životem a smrtí. Vtáhne vás do děje jako nic, ani si nevšimnete jak se to stalo. Chvílemi budete smrt obdivovat, poté ji budete proklínat, ale uvědomíte si, že je tu všude kolem nás, není zlá, jen spravedlivá, plní rozkazy svých nadřízených, tak, jako to dělají všichni pracující lidé na světě. Je jednou z nás, a přesto nikam nepatří. Ale tak to má být. 
 
Citáty z knihy

Ne že by v knize nebyly žádné duchaplné moudra nebo hlubokomyslné myšlenky, ale myslím, že jsem se do knihy tak začetla, že jsem neměla možnost si jich všimnout. Ale líbila se mi následující konverzace mezi Smrtí (Thanatem) a Martinem:
(...)
M: "Oštěp letěl na mě. Bylo by to tak správné."
S: "Právě že nebylo. Zrovna o tohle jde."
M: "Odkud vůbec bereš právo rozhodovat o životě a smrti?"
S: "No...mysli přece na to s kým mluvíš. Já jsem Smrt."

Doba čtení: 25.12. - 28.12.2016

Tak tedy, po dlouhé doby jsem vydala další recenzi a jedním z mých novoročních předsevzetí je vydat ALESPOŇ jednu recenzi do měsíce. Jen jednu, jelikož mě čeká maturita a v tom stresu budu ráda když vůbec přežiju až do května. :D 


Betty Potter